Petr Alan Evans 3. Kapitola Vina a trest

27. prosince 2017 v 16:40 | Zdíša |  Fanfiction
Ahoj, to je váš Zdíša a další kapitola našeho fanfiction. :) Snad se vám bude líbit, i když je kratší. Je to trochu více příběhů a dějových os, ale myslím, že se to hodí, přece jen události se dotkly každé z postav ;).
Nezapomente napsat komentář a hlasovat v anketě. Nově můžete příběh sledovat také na Wattpadu, kde jsou již všechny kapitoly. (Tuto tam přidám hned po zveřejnění tady)

Váš Zdíša

Btw: Vážně se aspoň trochu vyjadřujte, však ve statistikách se návštěvnost zobrazuje ;) Víme o vás. (Za banner je jako vždy zodpovědná Niela)

-
Popis:

Lily Evansová nemá jen starší sestru Petúni, ale i bratra, dvojče. Jeho jméno je Petr a podle mnoha zemřel v první válce. Ale protože ve skutečnosti nezemřel, vrátí se po mnoha letech zpět. Petunie nemá Harryho ráda, ne proto, že je čaroděj, ale protože ho viní ze smrti své rodiny. (Rodičů i mladších sourozenců) Petunie není mudla, ale moták, protože její matka Rose byla také moták. Ale její rodina zemřela ve válce proti Grindewaldovi. Proto se u nich doma nepraktikovala kouzla. A co bude potom? Co na to Petrův dávný přítel, který byl kdysi zamilovný, ne do Lily, ale do jejího manžela? Bude je taky vinit ze ztráty? Jak se k tomu bude stavět ředitel školy, který přišel o syna? (Přístupnost si udejte sami, co, kdo uzná za vhodné)

Postavy:

Petr Alan Evans, Lilyan Evansová/Potterová, Petunie Evansová/Dursleyová, Harry Potter, Vernon Dursley, Rose Evansová, Alan Evans, Severus Snape, James Potter, Remus Lupin, Johnnatan Fuchs, Kate Philipsová, a další...

a Prohlášení:

Postavy a svět byly stvořeny Joanne Rowlingovou (a přeloženy pány Medky), mne tak k nim nepatří žádná práva. Nemám z tohoto ani žádný prospěch, či finanční prostředky. Některé postavy jsou jen z mé hlavy (či, týká se to asi dvou, vypůjčené od jiného fanouška a pisatele HP fanfikcí, s jeho souhlasem) a některé mají pozměněný, či upravený charakter. (Některé změny jsou výraznější než jiné) Postavy jsou pouze postavami fiktivního světa a možná podobnost s reálnými postavami je náhodná.
-

31. Října 1981

Vzlykání se rozléhalo celou místností.
,,Slíbil jste to!" Přerušila slova černovalsého muže konstantní zvuky nářku.
,,Severusi…" Odpor byl marný.
,,Slíbil jste to… a neochránil je."
,,Severusi, nevěděl jsem. Nevěděl jsem. S Blackem byli nejlepší přátelé, znal jsi je přece." Snažil se starý ředitel uklidnit nešťastného muže ve své pracovně.
,,Ale on je zabil. Zabil!" Ředitelnou se rozlehlá rána, jak mistr lektvarů uhodil do dubové desky stolu.
,,S tím bohužel už nic nezmůžeme. Je mi to moc líto, Severusi." V hlase starého muže zněl smutek a v jeho očích nebyly žádné jiskřičky.

Po třech dlouhých hodinách zavládlo v ředitelně ticho. Ředitel se otočil k bývalým vládcům a vládkyním institutu, na pár vteřin zavřel oči, a když je opět otevřel, pronesl tato slova: ,,To, co jste tu za poslední tři hodiny slyšeli a také viděli, neopustí tuto místnost. Nebylo by to správné. Děkuji." Bývvalí ředitelé a ředitelky přikyvovali, nebo mručeli, že rozumí. Magie by jim stejně nic prozradit nedovolila.

-
2. Listopadu, Surrey - Kvikálkov

V Zobí ulici všichni spali. Až na jeden dům. V domě číslo 4 byli oba dospělí naprosto vzhůru a diskutovali spolu v kuchyni.
,,Chce aby zůstal tady." Řekla roztřeseným hlasem Petunie Dursleyová. ,,Prý ho tu nenajdou."
,,Nemůže tu s námi bydlet." Zamračil se její manžel a přešlápl si.
,,Však já ho tady ani nechci. Víš, co má to dítě na svědomí." Rozčilovala se dál Petunie. ,,Může někomu ublížit. Třeba Dudleymu. Nebo i nám."
,,My z něho tu obludnost dostaneme. Nikomu už nic neudělá." Řekl zapřísáhle Vernon Dursley a jeho pohled, jako i pohled jeho manželky se stočil k uzlíčku spícímu na sedačce. Ještě dnešní noci jej odstěhují do příštěnku pod schody, kde také zůstane.

-
2. a 3. Listopadu 1981

Vrátil jsem se od Tří košťat v poněkud horším stavu. Sice ne psychicky, to bylo stále stejné, ale byl jsem tak trochu opilý. Přece jen čtyři skleničky Brandy nejsou nic slabého. Nejdřív jsem si v hostinci chtěl pronajmout pokoj, ale doma je to poněkud bezpečnější.
Můj byt byl původně skromně malým mudlovským bytem, po několika drobných úpravách jsem však vlastnil celkem rozlehlý byt v centru Londýna. Kouzla byla pro mudly samozdřejmě nemožná zachytit.

,,Londýne! Je za pět minut sedm, čas vstávat…" Zamžoural jsem na strop. Další slova jsem už neslyšel. Budík spadl na zem.
Posadil jsem se.
,,Kde to jsem? Aha… doma." Prolétlo mi hlavou. Přestože jsem spal celkem tvrdě a klidně, moje vlasy spaly zřejmě ve vichřici. Však hřeben to zpraví.
Posnídal jsem černý čaj a pět dní starou bagetu. Docela dobu jsem tu nebyl. Vzhledem k tomu, že před třemi dny mně na chatě přepadli následovníci Voldemorta, nebylo to zas tak udivující. Stejně jsem si včera měl koupit něco k jídlu, a ne jen několik skleniček alkoholu.
Po jídle jsem se rozhodl stavit se na lehce vzdálenějších kontinentě, přece jen, byl jsem bystrozorem a agentem MACUSA, jistě již věděli o mém údajném úmrtí, ale co jsem měl dělat? Utápět se v žalu nebylo nikdy moc prospěšné a stejně by mne za to všichni ti mrtví profackovali. nechtěli by, abych se tím zbytečně trápil.

Však žal mé srdce nemohl jen tak lehce opustit. Bylo lepší odejít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sabča Sabča | Web | 27. prosince 2017 v 19:21 | Reagovat

pěkný blog
pokud chceš zvu tě i na svůj :-)

2 Tánička Tánička | E-mail | Web | 27. prosince 2017 v 21:56 | Reagovat

K té anketě docela jsem se pozastavila u odpovědi číslo 5, taky jsem jí zmáčkla, ale ne jako seriozní odpověď, ale jako spíš takový sarkasmus. Dodala bych jen, že je zajímavý číst něco cokoliv od člověka, co přemýšlí jinak než já (jakože z druhýho pohlavý) Já myslím, že je to úžasný ne skvělý, ale úžasný no povězte mi koho z okolí znáte nějakého kluka,c o píše příběh  nebo cokoli. hmmm?

Tánička

3 Zdíša Zdíša | E-mail | Web | 27. prosince 2017 v 22:49 | Reagovat

[1]:  Díky, určitě se tam mrknem :)

[2]: Dobře, budu brát v potaz tvůj sarkasmus :D
Neudivuje mne to, většinou blogy píšou slečny. A to je obecně z historie více spisovatelů než spisovatelek. :)
Já mám jednoho kámoše, který taky psal blog, ale už se k tomu pak nějak nevrátil. Což je škoda, básně skládá i při vyučování. :) Možná, že stačí se pohybovat v jistých kruzích a pak těch lidí je více, znám takto zaměřené, ale nevím, jestli to praktikují takto veřejně jako já :D

Zdíša

Btw: link na kamarádův blog, varuji, je to dost zvláštní, avšak zajímavá záležitost.

tetragrammaton.webnode.cz

4 Tánička Tánička | E-mail | Web | 28. prosince 2017 v 12:03 | Reagovat

[3]: Určitě se podívám na odkaz, nebo takhle už jsem se podívala (na úvod a na kousek první části). Když tak pročítám to, co jsem napsala včera tak se cítím fakt trapně, neber to vážně někdy prostě dostanu nějakéj fakt blbéj nápad jak někomu něco vzdělit no a pak se stane taková chyba jako teď, že to zveřejním. Pak si o mě lidi musí myslet, že jsem.... víc než divná. Takže všechno, co bylo včera bylo včera a pokud něco takovýho ještě potkáš jako například ten nápad s tima fajfkami, prosti si řekni, že jsem chytla zase nějakéj blbej a originálně vtipnéj nápad. :-)  :-(  :-)
No a taky bych měla přestat na konci psát své jméno, vždyť ho vidíš nahoře.

(Tánička) v závorce přece nevadí (blbej nápad...) :-)  :-(

5 Zdíša Zdíša | E-mail | Web | 28. prosince 2017 v 22:03 | Reagovat

[4]: Pohoda, mně nepřijdeš divná, vzhledem k tomu, že já přijdu divný většině lidí... :D
Ten tvůj nápad mě ale vážně docela dost pobavil, nebylo na tom nic špatného :)
Taktéž ani na podpisu :D

Zdíša

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama