Záhadné dítě Prolog

20. června 2016 v 20:46 | Niela |  Překlady

Ahoj, po mírném nedorozumnění s internetem tu mám prolog celé povídky, snad se vám bude líbit. Popravdě fascinuje mně rychlost bety, která k tomu ještě dělá státnice, není jako většina studentek vyskokých škol, které jsou v nižších ročnících a stěžují si na nedostatek času. Nechci tím nikoho urazit, jen je to má poklona Anni. (Odesláno včera v cca 9:36 PM) :)

Užijte si prolog! :)

Niela

Btw: Nezapomeňte na komentáře, uvidí se (s ohledem na komenty) kdy přidám další díl - je přeložený. :)

"Pokud se sem dostane, budeme muset Rose dát pryč z postýlky, pryč od Harryho, protože on nemá tušení, že existuje," zašeptal James k Lily konejšivě, i když stejně jako ona tušil, že zmizení Petera Pettigrewa není dobrým znamením. Zařinčení brány je upozornilo na příchod jejich nepřítele.

"Lily, vem Harryho a utečte! Je to on! Běž! Běž! Pokusím se ho zastavit," křičel James. Lily vyběhla schody a běžela do Harryho pokoje. Prásknutí dveří se rozlehlo domem. Vysoký šílený smích zazněl z předsíně, která se naplnila zeleným světlem, a James Potter zde ležel mrtev. Lily minula pokoj své dcery v doufání, že tma odradí temného čaroděje podívat se do ostatních pokojů. Zašla do pokoje svého syna a už cestou slyšela temného čaroděje jít domem směrem k ní. Lily Potterová stála ochranitelsky před svým synem a prosila.

"Ne, Harryho ne, prosím Harryho ne!" prosila když se temný čaroděj doslal do pokoje a šíleně se zasmál.

,,Uhni mi, hloupá holko ... Uhni se hned," zasyčel škodolibě.

"Ne Harryho, prosím ne, vezmi si mě, mě zabij," plakala mladá matka.

Voldemort se škodolibě ušklíbl, než se mu zúžily oči a on kluzkým, syčivým hlasem promluvil: "Toto je mé poslední varování!"

"Harryho ne! Prosím … mějte slitování ... mějte slitování ... Harryho ne! Harryho ne! Prosím - udělám cokoliv!" vzlykala.

"Uhni mi. Uhni, holko!" přikázal kluzký hlas a stvoření v dlouhém, černé kabátě vyndala hůlku. Nedlouho potom, co Lord Voldemort z netrpělivosti vyslal dvě kletby, celá místnost zazářila neonově zeleným světlem, které mohl vidět skrz okna každý, kdo šel kolem. V té chvíli zazněl tichý pláč malého dítěte, které se posadilo vyděšené, zmatené a bez sebemenšího ponětí co se stalo, na jeho čele nyní pulzovala jizva ve tvaru blesku. Brzy se před dům přemístil statný muž, u kterého byste řekli, že už měl být minimálně třikrát mrtev, jak byl starý. Ale malá dívka stále ležela a spala ve své postýlce v pokoji, netušíc, že se před několika okamžiky stala sirotkem stejně jako její bratr.

Rose Minerva Potter se brzy probudila s nepříjemným pocitem ve svém bříšku, i když jí byl teprve rok, věděla, že má hlad. Nikdy ještě nezatoužila po jídle tak jako teď. Její hlas se odrážel v domě, jak brečela a obrovský, chlupatý, černý pes potichu přiběhl do jejího pokoje. Když naklonil hlavu na stranu a v úžasu se díval na dívku, malá holčička přestala brečet.

,,Chlupáč?" zamumlala, což způsobilo, že pes šťastně vyplázl jazyk ve špatné imitaci úsměvu. Rosiny malé oči se rozzářily a pes ji opatrně za podšívku z postýlky vzal do zubů, aby ji vyndal ven. Překvapivě inteligentní pes ji odnesl z domu a po ulici se vydal k malému domku. Podíval se oknem a uvnitř uviděl ženu středního věku se šedivějícími vlasy, sedící v houpacím křesle, jak čte Bradavickou historii, očividně už po několikáté. Byla to poměrně náhoda, že druhé jméno dívky, kterou držel v čelisti, bylo stejné jako první jméno té dámy. Sklonil hlavu a skrytě položil dítě na rohožku s hlavou opřenou o její deku. Očichal ji a vyskočil na místo, kde se packou dotknul zvonku, zazvonil několikrát. Když se dveře začaly otevírat, černý chundelatý pes spěchal pryč, věděl, že udělal pro malou to nejlepší, protože on se nemohl o malé dítě postarat. Otočil se a viděl, jak se na něj žena zmateně podívala, on se jen stačil zatvářit omluvně, než zmizel mezi stromy.

Než si laskavá žena uvědomila co se doopravdy stalo, rychle zvedla spící dítě a uviděla v zrcadle odraz obrazu Lily. Poté si představila, že konečně má možnost vychovávat dítě, bylo to něco, co nemohla udělat nikdy předtím, protože její manžel zemřel. Usmála se a odnesla dítě k sobě domů. Rozhodla se poslat dítě do mudlovské školy, jako to udělali její rodiče a vychovat ji tak, aby se stala nejlepší čarodějkou svého věku. Když to Minervu McGonagallovou napadlo, usmála se a začala knihu číst znovu, tentokrát však nahlas.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama