Challengle - báseň na knihu

6. listopadu 2018 v 13:15 | Zdíša |  (Ne)Smyslné výtvory mé mysli

Zdravím všechny, po kratší době se sem vracím s nějakým tím příspěvkem. Jak jste si již v názvu mohli všimnout, půjde o challengle, ne, nejde o nějakou existující seanci (nebo alespoň já o ničem nevím), ale o něco, co mě napadlo na konci října, když jsem se samozřejmě snažil vymyslet úplně něco jiného (no, objev penicilinu byla také tak trochu náhoda, ale stejně jako toto se to od původního záměru moc neoddálilo), což byla shodou okolností báseň, kterou jsem ale dosud nenapsal.
Každopádně, nevím sice kolik lidí by bylo ochotno se zapojit, takže účast je čistě dobrovolná a spočívá v tom, že do komentářů napíšete své tipy, co se výsledků týče :) všichni rozumí? Takže můj plán by byl napsat krátkou báseň (pravděpodobně 1 sloka 4 verše a toť vše), ve které bych se pokusil naznačit či vystihnout knihu, jejíž název byste měli uhodnout :) ale nevím, jak moc to bude nebo nebude fungovat, takže tyto první tři výmysly jsou takovou zkouškou, jako když se testuje nový výrobek :d nicméně nebudu psát o nějakých neznámých literárních dílech, spíše bych chtěl zůstat u klasické literatury, či věcí, které jsou tak známé, že je člověk nemusel ani číst nebo existují vcelku populární filmové verze :)
Takže mi prosím dejte dolů vědět svůj název na tento výmysl, protože je dosti možné, že je to dost bláznivý nápad :d ale zkusil jsem to. (Výsledky bych asi zveřejnil na konci měsíce) U těchto prvních tří bych řekl, že ta prostřední není tak úplně jasná a, že ji pravděpodobně pozná jen ten, kdo četl, ale nevím, netroufám si tipovat :) avšak vy si tipujte jak je libo, hodně štěstí!

Váš Zdíša


Název: ?
Datum: 29. 10. 2018


1. Báseň

Stojím před krásným obrazem,
Na němž však já sám jsem.
Takto mlád navždy být,
Nenalézt však nikdy klid.


2. Báseň

Co každý na fakultě káže:
Zvířata přec nedělají stráže!
Můj dům, můj hrad,
Však osud mi dal mat.


3. Báseň

Procházím se jen tak sadem,
Vždycky takhle listopadem.
Třešně? Že by, na mou věru,
Vzaly paní kariéru?


Btw: Doufám, že se vám zamlouvá tento výmysl můj, jestli ano, budu rád, když se zapojíte, jestli ne, tak mi můžete dát vědět, proč a co byste změnili :) což mi mohou dát vědět i ti, kterým se to líbí, čím více názorů, tím lépe :)

Btw2: Malá nápověda je, že jsou to díla ze světové literatury z jednoho období.
 

Petr Alan Evans 9. Kapitola - Magické světy

4. listopadu 2018 v 17:13 | Zdíša |  Fanfiction

Zdravím, můj osobní deadline se o týden protáhnul, ale devátá kapitola je tady, takže doufám, že se vám bude líbit a že jste po těch měsících ticha na Petra Alana Evanse nezapomněli :D
Upozorňuji na mnou vloženou změnu vůči originálu, která je sice už zmíněna v popisu, ale ano v mém příběhu (a rozhodně to není nic proti LGBTQ+) Albus Brumbál není gay. Je to jen jedna malá zmínka, ale i tak :)

Užijte si čtení a dejte mi pak vědět jak moc jste si ho užili nebo neužili, tam dole v komentářích a anketě, díky!

Váš Zdíša

-
Popis:

Lily Evansová nemá jen starší sestru Petúni, ale i bratra, dvojče. Jeho jméno je Petr a podle mnoha zemřel v první válce. Ale protože ve skutečnosti nezemřel, vrátí se po mnoha letech zpět. Petunie nemá Harryho ráda, ne proto, že je čaroděj, ale protože ho viní ze smrti své rodiny. (Rodičů i mladších sourozenců) Petunie není mudla, ale moták, protože její matka Rose byla také moták. Ale její rodina zemřela ve válce proti Grindewaldovi. Proto se u nich doma nepraktikovala kouzla. A co bude potom? Co na to Petrův dávný přítel, který byl kdysi zamilovný, ne do Lily, ale do jejího manžela? Bude je taky vinit ze ztráty? Jak se k tomu bude stavět ředitel školy, který přišel o syna? (Přístupnost si udejte sami, co, kdo uzná za vhodné)

Postavy:

Petr Alan Evans, Lilyan Evansová/Potterová, Petunie Evansová/Dursleyová, Harry Potter, Vernon Dursley, Rose Evansová, Alan Evans, Severus Snape, James Potter, Remus Lupin, Johnnatan Fuchs, Kate Philipsová, a další...

a Prohlášení:


Postavy a svět byly stvořeny Joanne Rowlingovou (a přeloženy pány Medky), mne tak k nim nepatří žádná práva. Nemám z tohoto ani žádný prospěch, či finanční prostředky. Některé postavy jsou jen z mé hlavy (či, týká se to asi dvou, vypůjčené od jiného fanouška a pisatele HP fanfikcí, s jeho souhlasem) a některé mají pozměněný, či upravený charakter. (Některé změny jsou výraznější než jiné) Postavy jsou pouze postavami fiktivního světa a možná podobnost s reálnými postavami je náhodná.
-

Sklepení

Krátce poté, co Evans opustil sklepní kabinet Severuse Snapea, se obávaný sklepní netopýr vrátil do křesla a zavolal si skřítku. Ta zmizela s úklonou ihned po tom, co jí nadiktoval, co si dá k obědu.
Náhle však zezelenaly plameny.
,,Severusi!" v ohni se objevil obličej ředitele ,,nebyl jsi na jídle."
,,Vyděsil jsi mne, řediteli," zareagoval na jeho slova profesor lektvarů.
,,Ne, to ty jsi vyděsil mne, to zase něco vaříš, že nechodíš na jídlo?" Probodl jej starý kouzelník pohledem.
,,Měl jsem návštěvu," opáčil suše.
,,Ach, tak. No, nenech se rušit, jen jsem chtěl vědět… že jsi v pořádku," usmál se starý kouzelník a zmizel.
Severus Snape si oddechl, ředitel se o něj zajímal víc než dost, v Severusovi totiž viděl svého mrtvého syna. Profesor lektvarů, ale chápal jaké je to někoho ztratit, a sám se ztratil ve vzpomínkách na krutou minulost.

Prasinky

Cesta do vesnice byla lemována statnými stromy. Málokdo by asi zatoužil zvolit nějaký jiný, rychlejší dopravní prostředek mezi hradem a vsí než procházku nebo jízdu na koni. Zvláště pokud by neměl důvod spěchat.
Hřejivé popolední slunce ale nikoho nevyhnalo na tuto krásnou procházku. Byl jsem tu sám. A protože se mi podařilo přeskočit oběd, zamířil jsem do známého hostince U Tří košťat.
,,Zdravím," prohodil jsem směrem ke krčmářce, která zrovna čepovala máslový ležák.
,,Jó, dobrej," zněla odpověď ,,co si dáte?"
,,Něco k jídlu, díky." Usmál jsem se, když ke mně poslala jídelní lístek.
Objednal jsem si pečenou kachnu s dýňovými kloboučky a brusinkami a svou pozornost přesunul k zapomenutému výtisku denního tisku.
Nepsali nic zajímavého, ani odhady galeonových akcií ani úvahy nad novým modelem od firmy Nimbus nedokázaly zaměstnat mou mysl dostatečně aby se přestala zaobírat schůzku s realitním makléřem a celkovým cílem mého pobytu tady.
Na nic jsem nepřišel. Ale čas schůzky se přiblížil natolik, že jsem po jídle zaplatil a vydal se na předem smluvené místo.

Pár minut po mne dorazil na koštěti postarší kouzelník.
,,Dobrý den. Vy jste pan Evans?" Zamžoural na mne skrz příliš malé brýle.
,,Dobré odpoledne, ano, takže vy musíte být-" byl jsem ale přerušen kouzelníkovým netrpělivým hlasem.
,,Dorian Aethem z Čáryfučských realit," potřásli jsme si rukama ,,zde, stojí dům, který vám byl nabídnut k pronájmu. Na dobu neurčitou. Nájemné je ve smlouvě. Dům je flexibilní k kouzelnickým úpravám obydlí," Dorian odsekával věty, jakoby nerad mluvil dlouho ,,momentálně je prázdný. Zde je smlouva," podal mi smlouvu, kterou jsem si krátce přečetl a následně ji povrdil svým podpisem, jeho podpis se na jí již vyjímal.
Po podepsání smlouvy se smlouva ztvrdila kouzelně s efektem několika run, které se obtočily kolem mne, změnily barvu a následně zase zmizely.
,,Děkuji, to je vše. Tady je vaše smlouva," podal mi kopii dokumentu ,,pokud nemáte otázky. Tak odcházím. Naschledanou," poklonil se makléř a bez čekání na dotazy odletěl pryč.
,,Také naschledanou," zakroutil jsem hlavou nad tím netrpělivým mužem a vstoupil do domu.
Jak makléř řekl, dům byl prázdný. Z přízemí vedlo lomené schodiště do patra a dle parametrů z popisu domu i smlouvy ještě jedno do sklepa. Všechna poschodí byla bílá a runa na vnitřních dveřích označovala dům jako flexibilní k magickým úpravám.
Položil jsem na runu dlaň, zavřel oči a zaktivoval magické pole budovy. Celý prostor se lehce rozsvítil. Byl připraven k přeměně domu na domov.

Trvalo to asi dvě hodiny, slunce za okny se mezitím obrátilo blíže k západu. Prostor byl nyní vyplněn nábytkem a stěny ani podlaha již neměly jednolitou bílou barvu. Rozhodl jsem se, že bych mohl napsat Severusovi. Pozval jsem ho do svého nového domu na křest. Když jsem odeslal vzkaz, odebral jsem se do pracovny podívat se na příchozí poštu, která obsahovala i slíbené pergameny od Brumbála.


Bradavické sklepení, hrad

Severus Snape právě dočítal novou knihu o lektvarech, kterou dostal k Vánocům od Minervy. Alespoň někdo má vkus na dárky, Albus mu totiž každé Vánoce dával ponožky. K tomu takové, jaké by Severus nevěnoval ani špatně soužícímu domácímu skřítkovi. Pomyslel si, když odkládal knihu na stůl.
Na tom se právě objevil vzkaz přesměrovaný skřítky že sovince.
,,To už je tolik?" Pozvedl lektvarový mistr obočí a mávnul hůlkou aby zjistil kolik hodin vlastně je. Potom vzal do rukou nepochybně Evansův vzkaz a začal číst:

-
Drahý Severusi,

Dovoluji si tě dnes v 18:30 pozvat na křest svého nového obydlí v Prasinkách. Adresa je na druhé straně.
Alan

Kvíčalová 246
Prasinky
-

Sklepní netopýr se nad vzkazem jen uchechtl, kdo jiný začíná text o dvou větách tak, že to zní jako začátek dvoustránkového eseje..?
Dle kouzla tempus mu zabývala hodina a půl času, právě dostatek na výběr vhodného vína a přípravy na návštěvu bez zbytečného spěchu a stresu.



Sen pro svět (báseň)

27. října 2018 v 21:11 | Zdíša |  (Ne)Smyslné výtvory mé mysli

Zdravím vás znovu - tentokrát po už kratší době. Zeditoval jsem jednu báseň, celkem ještě novou, sice jsem se mohl nějak, jakkoliv vyjádřit k těm 100 rokům od založení republiky, která o dvacet let později zase zanikla... ale tak třeba zítra. Můj postoj v dnešní době nenadchne tolik lidí, však dějiny píší (a přepisují) vítězové.
Nicméně tady je další báseň, neřekl bych že je nějak moc depresivní, spíš je hluboká než depresivní, ale někomu může smutná připadat, nechť si v ní každý najde to svoje.

Váš Zdíša

Btw: Jen doplňuji, že v záhlaví můžete potkat lehce zinvertovaného Malého prince, užijte si báseň ;)


Název: Sen pro svět
Datum: 13.10. 2018 (Redit 27.10. 2018)


Chci vstát, jít ven,
Ale pro svět je to jen sen.
Ten svět kolem, sny nevidí,
Jen je lidem tiše závidí.

Okolní svět, mám z něj strach,
Pokoje nedá, starý brach,
Jen v pokoji mém - chybí,
Proč se jen ptát, co kdyby?

Čtyři stěny, ty mne vlastní,
Za nimi však žádní lidé krásní.
Tady jsem já, takový, jaký jsem,
Venku je to ale jen prostý sen.

Sen krásný, však míle vzdálený,
Přesto však zůstává tak kouzelný.
Na kouzla věří, ti, co mají strach,
Strach není nepřítel, jen starý brach.

Tenhle ne-přítel můj,
Je venku semnou, stůj, co stůj.
Nechce odejít, jen ať pryč jde!
Nechci svět, v němž nevím, jsem kde?

Jen ty čtyři stěny - ty mne vlastní,
A pár lidí, ti jsou ti krásní,
Vidí mne, tak, jak já jsem,
Není to jen ten prostý sen.
 


Dvanáct kapek (báseň)

23. října 2018 v 19:54 | Zdíša |  (Ne)Smyslné výtvory mé mysli

Tato báseň je spíš pracovní verzí, trochu jsem přemýšlel a souběžně s ní psal ještě jinou, protože mi ta první sloka ke zbytku moc nepasovala. Ale i tato víceméně pracovní verze je dle mého názoru již publikovatelnou, tak zase něco jiného, možná trochu smutného, ale odemne něco neobvyklého - romantického.
Snad se vám bude líbit, jako předchozí báseň Kapka (je to náhoda, že tato je zase o kapkách, dešti... nějak se mi hodil, mám ho celkem rád), která ale vznikla už v srpnu a tato báseň je ze září, bohužel nevím přesné datum, ale neřekl bych, že to vadí.
Jinak bych se vám chtěl ještě omluvit za neaktivitu, další díl Evanse by se tu měl/mohl objevit brzy a mohl by být i celkem zajímavý děj se Severusem, ale nebudu vám více prozrazovat ;)

užijte si báseň, váš Zdíša


Název: Dvanáct kapek
Datum: (Bůhvíkdy v září)


Dvanáct kapek padá k zemi,
Venku prší, nikdo tu není.
Prach smývá čerstvá voda,
Však není ho škoda!

Prachu i pavučiny plné jsou,
Pavouci si v řadě jdou.
Jdou si v dešti, suchou nohou,
Vlečou se, jak jen mohou.

Léto zmizelo, za horizontem už,
Podzim je tu, jak když tasíš nůž.
Podzimní déšť padá z nebe,
Byla by to škoda, Tebe.

Kapka (báseň)

31. srpna 2018 v 10:45 | Zdíša |  (Ne)Smyslné výtvory mé mysli

Napsal jsem tuto báseň jedné depresivní noci na chatě v horách, nejsem zrovna básnicky nadaný člověk, ale je to jeden z těch smysluplnějších výtvorů.

Váš Zdíša

Název: Kapka
Datum: 7.8. 2018


Po skle kapka vody stéká,
Prší a déšť prý všechny smutky smívá,
Ze špatné strany ale je,
Kapka jenž hledá naděje.

Možná již se stmívá,
V mých očích ale dávno temno je,
Cosi mému srdci nedá pokoje.

Po skle kapka vody stéká,
Z mých očí právě je,
Kapka jenž nenalézá naděje.

Naděje není, utekla už pryč,
Z básníkových očí aby nebyl by to kýč,
Oči zastřené hledí v temnou dál,
Vědí víc, než člověk by si přál.

(Ne)Smyslné výplody mé mysli

27. srpna 2018 v 16:33 | Zdíša |  (Ne)Smyslné výtvory mé mysli

Zdravím všechny,
Protože nechci aby to vypadalo, že nic nepíšu a celkově nic nedělám (což není pravda), tak jsem se (konečně) rozhoupal k založení této "knihy," která bude právě o (Ne)Smyslných výplodech mé mysli, tedy budou v ní výmysly veškerého všemožného rázu, což může zahrnovat třeba úvahy nebo nějakou tu poezii, občas totiž i něco takového vymyslím - bohužel většinou jde o celkem smutná či depresivní témata.
Jsem si taky vědom, že (i když jsem to možná nezmiňoval) vám dlužím knihu o cestování, mám napsanou "první kapitolu," ale prostě nejsem ještě spokojen. Nicméně se jí třeba v blízké době dočkáte. (Stejně jako další kapitoly Petra Alana Evanse, ze které mám osnovu pro dalších X kapitol a asi dvanáct řádků té momentální...)

Váš Zdíša


Btw: Pokud by někdo měl nějaké téma, které by chtěl aby bylo rozebrané třeba v některé z úvah, ať neváhá napsat, ať už do komentářů níže, na blogový e-mail nebo třeba do zpráv na wattpad :)

Petr Alan Evans 8. Kapitola - Bradavice

28. dubna 2018 v 10:29 | Zdíša |  Fanfiction

Zdravím vás všechny, sice není neděle, ale tahle kapitola měla být publikována před takovou dobou, že si jí dovolím zveřejnit s alespoň o jeden den kratším skluzem. Každopádně, jak jsem již psal, v nějaké té dohledné době bych měl už konečně přidat Nechtěného a možná i něco jiného, ale to se uvidí :)
Jinak se omlouvám za ten skluz (který měl za důsledek opětné propadnutí sledovanosti), můžu zkusit slíbit, že se polepším, za pokus nic nedám :D
No, ale teď už vás nechám čiít s tím, aby jste nezapomněli ani na anketu ani na komentáře, tak si užijte čtení! :)

Váš Zdíša

-
Popis:

Lily Evansová nemá jen starší sestru Petúni, ale i bratra, dvojče. Jeho jméno je Petr a podle mnoha zemřel v první válce. Ale protože ve skutečnosti nezemřel, vrátí se po mnoha letech zpět. Petunie nemá Harryho ráda, ne proto, že je čaroděj, ale protože ho viní ze smrti své rodiny. (Rodičů i mladších sourozenců) Petunie není mudla, ale moták, protože její matka Rose byla také moták. Ale její rodina zemřela ve válce proti Grindewaldovi. Proto se u nich doma nepraktikovala kouzla. A co bude potom? Co na to Petrův dávný přítel, který byl kdysi zamilovný, ne do Lily, ale do jejího manžela? Bude je taky vinit ze ztráty? Jak se k tomu bude stavět ředitel školy, který přišel o syna? (Přístupnost si udejte sami, co, kdo uzná za vhodné)

Postavy:

Petr Alan Evans, Lilyan Evansová/Potterová, Petunie Evansová/Dursleyová, Harry Potter, Vernon Dursley, Rose Evansová, Alan Evans, Severus Snape, James Potter, Remus Lupin, Johnnatan Fuchs, Kate Philipsová, a další...

a Prohlášení:


Postavy a svět byly stvořeny Joanne Rowlingovou (a přeloženy pány Medky), mne tak k nim nepatří žádná práva. Nemám z tohoto ani žádný prospěch, či finanční prostředky. Některé postavy jsou jen z mé hlavy (či, týká se to asi dvou, vypůjčené od jiného fanouška a pisatele HP fanfikcí, s jeho souhlasem) a některé mají pozměněný, či upravený charakter. (Některé změny jsou výraznější než jiné) Postavy jsou pouze postavami fiktivního světa a možná podobnost s reálnými postavami je náhodná.
-

Bradavický hrad, Skotsko

Zastavil jsem se před chrličem chránícím ředitelnu, v papírech od Johnatanna stálo, že heslo by mělo být "medové koláčky."
Naštěstí bylo správné a tak jsem tu nemusel trčet až do doby, kdy někdo přijde - což by kvůli letním prázdninám mohlo trvat docela dlouho.

O několik okamžiků později jsem ze sebe sejmul maskovací kouzla a zaklepal na dveře kanceláře.
,,Dále," ozval se zevnitř nepochybně Brumbálův hlas.
Vstoupil jsem dovnitř.
A ředitel nejznámější kouzelnické školy na mne na chvíli zůstal zírat.
,,Dobrý den, Brumbále." Pokusil jsem se mu potvrdit, že nejsem výplod jeho mysli. ,,Mne jste asi nečekal, že?"
,,Vítejte, Evansi," odpověděl, když se probral a pozval mne se posadit. ,,Takže, hádám, že vás posílá pan Fuchs."
,,Samozdřejmě," potvrdil jsem.
,,Máte, kde bydlet?" Sledoval mne svým rentgenově modrým pohledem starý čaroděj.
,,Ano, v Prasinkách." Řekl jsem stroze.
,,Dobře. Celý hrad je vám k dispozici, samozdřejmě i já a moji kolegové a kolegyně. Neváhejte se stavit. Prý je to důležité a naléhavé." Důležité a naléhavé… jakoby to Nat netvrdil vždy, když někomu píše.
,,Děkuji, to zajisté je. Budu od vás potřebovat pár pergamenů…"
Zpozorněl a narovnat se.
,,Jistě. Citronový drops?"
,,Ne, děkuji. - Šlo by o zaměstnance této školy a školní radu, v rámci šetření je třeba je prověřit." Snad se ty nabídky nebudou moc často opakovat, nemám rád kyselé. Pomyslel jsem si. Ředitel se vždy tváří příliš ublíženě, když se najde někdo, kdo je soustavně odmítá.
,,Dobře, to bych vám mohl poskytnout. Co vše by jste potřeboval?" Zeptal se přímo a jednu z těch kyselých pochutin si dal.
,,Pouze celé jméno a nějaké ty základní údaje." Odvětil jsem.
,,Mohu vám je poslat poštou?"
,,Jistě," odvětil jsem znovu.
,,Dobře, je to vše?" Zeptal se.
,,Momentálně ano, děkuji." Vstal jsem.
,,Dobře, dobře. Mé dveře jsou vám vždy otevřeny, pergameny vám pošlu v průběhu dnešního odpoledne, vyhovuje vám to?" Znovu na mne upřel ten rentgenový pohled.
,,Jistě," zopakoval jsem. Zřejmě se to stane mým novým oblíbeným slovem… ,,Naschledanou pane."
,,Jste tu vždy vítán, stejně tak i ve Velké síni na jídle."
,,Děkuji." A s tím jsem opustil kancelář nejvyššího představitele školy.

Po chvilkovém bloumání po prázdném hradě, kdy mne zastihla sova se seznamem zaměstnanců školy, jsem se vydal na mne vcelku známé místo - do sklepení.
Po chvíli jse stál před dveřmi kabinetu Severuse Snapea, a čekal až přijde.
Když se dveře otevřely Severus mne nejdřív probodl pohledem a pak pustil dovnitř.
,,Tebe jsem tu nečekal," řekl místo pozdravu, když si sedal na pohovku.
,,Ne? A koho?" Zvedl jsem jedno obočí a sledoval ho z křesla naproti.
,,Nikoho." Podíval se jinam. ,,Neměl jsem dojem, že sem jedeš pracovat, nebo co tu vlastně děláš…"
,,Vážně? A jak jsi se o mě dozvěděl?"
Rty naznačil "Taverna." ,,Dáš si něco?"
,,Aha," uchechtl jsem se, kdo by sklepního netopýra čekal v Royal klubu? Asi nikdo, kromě pár lidí… ,,Co máš?"
,,Medovinu, Brandy, Máslový ležák…" Mávnul ledabyle ke skříňce s alkoholem.
,,Jeden by čekal, že si v tuhle denní dobu dáme spíš čaj, kafe nebo něco takového…"
Protočil oči v sloup. ,,Jeden. Víš, jak dlouho jsem tě neviděl? Navíc, všichni si myslí, že jsi mrtvý."
,,Jistě, jistě," naznačil jsem, že se vzdávám ,,Brumbál už ne, ale tvářil se mnohem překvapeněji než ty."
,,Mě už toho moc nepřekvapuje… když mám ve třídě Longbottoma." Odfrknul si.
,,Syna Alice a Franka?" Pozvedl jsem obočí.
,,Je to děsný blbec, aspoň že není tak arogantní jak Potter."
,,To bych zrovna u jejich syna nečekal… Harry, ty ho vlastně učíš, kde jsem to do háje těch dvanáct let byl..?!" Zatřásl jsem hlavou.
,,V Americe?" Tipnul si Severus. ,,Medovinu?"
,,Tak nějak. Dobře."
Severus vstal a vyndal flašku ze skříňky, skleničky se objevily na stole samy. ,,Co tady vlastně teda děláš?" Podal mi plnou skleničku barevné kapaliny.
,,Poslal mě sem Nat," připili jsme si ,,to, co se tu děje ho začlo iritovat natolik, že se rozhodl něco s tím dělat."
,,V Bradavicích se pořád něco děje." Podotknul Severus.
,,Třeba Quirrel?"
Odložil skleničku. ,,Snažil se pomoct Pánu Zla, ale neodradil jsem ho."
,,A co Lockhart?" Napil jsem se.
,,Nehorázný chlubil, co nic neuměl…"
,,Ale škole hrozilo zavření," zamračil jsem se.
,,Tajemná komnata byla znovu otevřena, díky Luciusovi."
Chtěl jsem něco namítnout, nedostal jsem možnost.
,,Nevěděl to, jeho záměr byl uškodit Weasleyovým."
Pokýval jsem chápavě hlavou, Lucius měl sice spoustu pěněz, moci, ale přesto záviděl někomu, kdo tohle sice neměl, ale měl něco, co Lucius postrádal - nebo spíš Narcissa.
,,Takže stále nic?"
,,Stále, myslím, že z toho začal být až šílený." Řekl můj společník a dopil svůj příděl medoviny. ,,A co ty? Něco nového?"
,,Něco nového za posledních dvanáct let?" Pozvedl jsem pobaveně obočí.
Přikývl, bylo to až ironické.
,,Byl jsem celou tu dobu v Kalifornii, Natan mě sem témeř až donutil jet."
,,Nechtěl jsi vidět svoji rodinu? Přátele?" Pozvedl obočí.
,,Byl jsem ohlášen jako mrtvý i v novinách. Peti, nevím je to dost dlouho, ale spíš Vernon, ten mě nikdy nemusel."
Uchechtl se ,,Ten tlustý tučňák…"
,,A přátelé? Sirius je v Azkabanu, Remus kdo ví kde, ty tady zalezlý ve sklepení, James mrtvý a ostatní tak podobně. Divíš se?"
,,Ne. Taky mě to zasáhlo. Vší silou." Zavřel na chvíli oči.
,,To všechny… Nikde nejsou jen viníci ani jen oběti."
Podíval se na mě a pak na hodiny a zpět na mě. ,,Propásli jsme oběd."
,,Ee?"
,,Jídlo ve Velké síni."
,,Jasně, Brumbál mi o tom říkal." Prohrábl jsem si vlasy. ,,Tak to asi půjdu, mám se ještě stavit v Prasinkách kvůli bydlení."
,,Stavíš se ještě? Dnes?" Vstal jsem a on mne sledoval.
,,Možná, pošlu ti vzkaz, nebo naopak." Přešel jsem ke dveřím.
,,Dobře, je to lepší společnost, než obvykle." Uklidil skleničky. ,,Měj se."
,,I ty." Rozloučil jsem se a vydal se na cestu do Prasinek.

Něco k návštěvnosti, stavů povídek a celkově blogu

29. března 2018 v 21:10 | Zdíša |  Blog


Zdravím, tak nějak jsem si projížděl návštěvnost blogu a docela jsem se zarazil u pátku (23. 3.), protože, sice se tu návštěvnost denně pohybuje kolem 15/20 až 50 návštěvníků (to počítadlo pod menu se musí dát zrušit), ale tohle tu ještě nebylo.
Samozdřejmě se na tabulce velmi dobře projevují produktivní období, stejně tak i ty negativní, ale co mohu říci na obhajobu je, že návštěvnost roste! Což je super :D (Ještě by to chtělo vyjadřovat se, že? ;))
Každopádně je to jen taková zajímavost, protože jak jsem již upozorňoval, počítadlo pod menu je pěkně na *****, což nás netěší, neboť vy můžete vidět jen toto a ne ty statistiky, které nám podává blog.cz. :(


Takže minulý týden byl vážně fajn a zrovna v pátek tu bylo snad nejvíce lidí od začátku této stránky, což je 233 návštěvníků. (Prostě vážně Wow!)
Někoho by také mohlo zajímat, kdy bude další kapitola Fanfiction Petra Alana Evanse, no, bude to brzy, jen to chce upravit. Minulý výkend jsem byl na chatě bez signálu natož internetu a nějak jsem to zapomněl kamkoliv napsat... :D
Také mám informaci o stavu Stínů minulosti od Niely, prý našla kapitolu, kterou si někam založila a přepíše ji do počítače - no jo, to jsou ty problémy lidí, co to píšou na papír... Ehm, ne že bych to nedělal... :D

Takže tohle jen tak bokem pro zajímavost, informaci a přehled.
A taky momentálně všechno dnes odemě :D

Vás Zdíša

Btw: Je tu i možnost sledovat nás i na Wattpadu a link je zde:

www.wattpad.com/user/NielasZdisa

a jinak mimochodem pustil jsem se do překladu Nechtěného, máme na něj "licenci" a Niele se nechce a řekla, že když se mi chce, tak aspoň se to konečně někam hne, takže první kapitola tu bude zřejmě chvilku po 8. kapitole Evanse ;)
(No, tohle asi na wattpad dávat nebudu, je to příiš spoutané s nastavením blogu)

Petr Alan Evans 7. Kapitola 2. část - Eddie, už prosím zmiz

18. března 2018 v 14:21 | Zdíša |  Fanfiction
Zdravím vás opět u další kapitoly!
Tato by nemusela být zas tak nudná a smutná a depresivní...
No, každopádně, musím vás varovat, jestli vám vadí LGBTQ+ tak, to asi nebude nic pro vás... (Ale Nielina povídka by mohla být) No, jestli vás naopak takováto témata těší, tak si neváhejte užít kapitolu a hoďte na ni pak názor do KOMENTÁŘŮ a názor na mou osobu do ANKETY, tabulka na záznamy návštěv je nějaká nefunkční, takže to může trochu plést, ale návštěvnost je tu docela hojná, jak klasický soupis návštěv blogu tvrdí :)

Zdíša

Btw: A slyšeli jste o našem wattpadu? Ne? Tak tady je link:
www.wattpad.com/user/NielasZdisa

-
Popis:

Lily Evansová nemá jen starší sestru Petúni, ale i bratra, dvojče. Jeho jméno je Petr a podle mnoha zemřel v první válce. Ale protože ve skutečnosti nezemřel, vrátí se po mnoha letech zpět. Petunie nemá Harryho ráda, ne proto, že je čaroděj, ale protože ho viní ze smrti své rodiny. (Rodičů i mladších sourozenců) Petunie není mudla, ale moták, protože její matka Rose byla také moták. Ale její rodina zemřela ve válce proti Grindewaldovi. Proto se u nich doma nepraktikovala kouzla. A co bude potom? Co na to Petrův dávný přítel, který byl kdysi zamilovný, ne do Lily, ale do jejího manžela? Bude je taky vinit ze ztráty? Jak se k tomu bude stavět ředitel školy, který přišel o syna? (Přístupnost si udejte sami, co, kdo uzná za vhodné)

Postavy:

Petr Alan Evans, Lilyan Evansová/Potterová, Petunie Evansová/Dursleyová, Harry Potter, Vernon Dursley, Rose Evansová, Alan Evans, Severus Snape, James Potter, Remus Lupin, Johnnatan Fuchs, Kate Philipsová, a další...

a Prohlášení:


Postavy a svět byly stvořeny Joanne Rowlingovou (a přeloženy pány Medky), mne tak k nim nepatří žádná práva. Nemám z tohoto ani žádný prospěch, či finanční prostředky. Některé postavy jsou jen z mé hlavy (či, týká se to asi dvou, vypůjčené od jiného fanouška a pisatele HP fanfikcí, s jeho souhlasem) a některé mají pozměněný, či upravený charakter. (Některé změny jsou výraznější než jiné) Postavy jsou pouze postavami fiktivního světa a možná podobnost s reálnými postavami je náhodná.
-

Lodnýn, Spojené království, 4AM

Přenášedlo bylo bezchybně nastaveno a Britské Ministerstvo kouzel - mezinárodní přeprava.
Bohužel jsem díky své ignoraci nosit sepnuté vlasy (jako v devatenáctém století například, Lucius se tím stále řídí), musel jsem vypadat jako Einstein. Možná škoda, že se znuděný úředník zrovna díval do nějakých papírů - ve skutečnosti si četl knihu.
,,Dobrý," podíval se na své hodinky ,,den." Potom se podíval na mne, vlasy už si Díkybohu lehly, i když mohlo to značně zlepšit úředníkovi směnu.
'Neuvěříš, co se mi stalo v práci, prostě k nám přiletěl člověk, co vypadal jako naprostý blázen.' No, tak nemusím být senzace dne.
,,Ehm. Vítejte v Anglii." Řekl a požádal mne o doklady, stejně tak, jak je u mudlů v Británii zvykem, se mě zeptal na důvod návštěvy. A s dalším 'děkuji' mne propustil.
Na ministerstvu se toho obvykle děje docela dost, ale ne ve čtyři hodiny ráno, na všechno je buď moc pozdě a nebo brzy. Dokonce i z Kouzelnické údržby zaměstnanci přicházejí až po páté ráno.
Takže si zkuste někam přijet ve čtyři ráno, téměř nenajdete místo, kam se zašít, navíc, když jsou právě letní prázdniny.
Ale tak, jeden tip jsem měl, alespoň jsem tím mohl vyhnat Eddieho z hlavy, pořád tam otravně bloudil.
The Royal Vauxhall Tavern.
Starší budova se díky svému umístění před parkem dobře vyjímala, zajímavější ale bylo, že klub je otevřen už někdy od devatenáctého století, takže už nějakou dobu to tu funguje a britská mudlovská vláda proti tomuto podniku nikdy nějak moc nezasahovala.
Přemístil jsem se v zákrytu nedalekého domu, a v mudlovském oblečení jsem zamířil ke vchodu, u kterého kouřil nějaký mlaďas a když jsem ho míjel prohlížel si mne. (Co vám budu vykládat, nevypadám nějak špatně)
Vevnitř hrála hudba, rozluštil jsem to jako Mercuryho a jednoznačně se vydal k baru.
Opřel jsem se o pult a prohlížel si okolí, i přes častou ranní hodinu tu bylo dost lidí, kteří tančili a bavili se, hudbu zajišťoval DJ.
,,Nazdar zlato,"
Otočil jsem se zpět k baru, proti mne stál mladý barman.
,,Ahoj." Odtušil jsem.
,,Copak si dáš?" Zamrkal na mne řasami. Už od pohledu muselo být každému jasné, že je gay, růžové tričko a pohyby i s momentálním postojem to potvrzovaly.
,,Něco nealkoholickýho," protože jsem rozhodně nevypadal na tenagera, překvapeně zvedl obočí. ,,jdu za chvíli do práce." Odmávnul jsem to.
,,Ahá, tak to jó," usmál se chápavě barman, vždyť sám byl právě ve službě.
Po chvilce postavil na pult sklenici a rukou a ni ukázal aby ji představil. ,,Mojito," když jsem mu věnoval pochybovačný pohled dodal: ,,bez rumu."
,,Dobře, díky." Podal jsem mu několik liber a on přikývl. Tak jsem se i se skleničkou vzdálil, než by ho něco mohlo napadnout. Stačí mi mít na krku jednoho mlaďase.
Našel jsem si prázdný stůl a posadil se na sedačku u něj, hudba už nehrála a moderátor právě představoval další program, šlo o drag queens a kings.
Během krátkého proslovu se obecenstvo v sále trochu uklidnilo, ale následně začalo zase nadšeně pískat a křičet. Málem jsem si nevšiml skupinky, která se přiblížila k mému místu.
,,Čau, máš tu místo?" Zaznělo kousek od sedačky.
Obrátil jsem se na příchozí.
,,Čau, čau. Můžem si přisednout?" Zeptal se jiný ze skupinky.
,,Jasně, sorry, je tu hluk." Mávnul jsem rukou k sedačce.
,,Díky, za chvíli to bude lepší." Odpověděl ten první.
Mezitím se všichni posadili na sedačku a do křesel kolem. Šlo o skupinku o asi pěti lidech.
,,Co, že tu jsi sám?" Zeptal se mě jeden drag king.
Podíval jsem se na něj.
,,Před chvílí jsem přijel, jsem tu pracovně."
,,Jsi amík, že jo?" Zeptala se nějaká holčina s krátkými vlasy.
,,Máš akcent." Podotknul zas ten drag king v křesle.
Zasmál jsem se.
,,Ne, jsem Brit, ale byl jsem tam docela dobu," podíval jsem se zas na drag kinga. ,,a co, že ty nejsi tam?" Kývnul jsem směrem k podiu.
,,Jdu až jako poslední, takže mám čas." Odpověděl a začal si uhlazovat vlasy.
Jen jsem přikývnul a napil se ze skleničky od barmana, nebylo to ani moc sladké.
Lidé ze skupinky se zas bavili mezi sebou a já sledoval podium s molem.
,,Nazdár! Ježiš vy tu jste, to je super." Ozval se poměrně pištivý hlas, který mířil k našemu stolu.
Přesunul jsem na příchozího svoji pozornost. Šlo o dalšího mlaďase s modrými vlasy. Ten se začal zdravit se všemi kolem stolu.
(,,Tebe jsem tak dlouho neviděl. Jak se máš? Co ségra...)
Když se se všemi přivítal, došla řada na mě.
,,Jé, kdo to je?" Upřel na mě zvědavě oči, nepatřil jsem k partě a nebyl jsem ani oblečen na párty jako zbytek osazenstva.
,,To je…" Chtěla mne představit ta krátkovláska, ale došlo jí, že neví, jak se jmenuji.
,,Jsem Alan." Usmál jsem se a podal jsem mu ruku.
,,Mickey, těší mě." Stisknul ji nově příchozí s úsměvem. To vyústilo v to, že se začali představovat ostatní kolem.
(,,Bett, ahoj. May, těší mě. Steve, rád tě poznávám. Bob…)
Chvíli jsem tam s nimi ještě seděl a rozhovor se rozvinul a motal se kolem toho, kdo, co dělá a co je nového a tak podobně, vyšlo najevo, že blonďák, co seděl nejblíž, Steve studuje medicínu a pracuje v kavárně, Bett je právnička, Mickey je kuchař a tak podobně.
,,A co děláš ty?" Obrátila Bett pozornost zpět na mě.
,,Jsem kriminální inspektor." Řekl jsem prostě. Byla to jedna ze složek, které OSSPOZ pomáhají při kontaktu s mudlovským světem.
Pár lidí přikývlo, Bob se nechápavě zamračil a May mu v rychlosti vysvětlila, že je to něco mezi vojákem a detektivem, ne?
,,Přesně tak." Potvrdil jsem a zbavil se další části drinku.
Hovor se zas vrátil mezi ostatní členy skupiny a po chvíli zaniknul, protože Benny měl jít na pódium, ze kterého nám pak i zamával a obecenstvo tak výrazně potěšil.
V sedm ráno jsem se s nimi rozloučil a oni chtě nechtě mě nechali jít.
(,,Ty už jdeš?" ,,Musím do práce." ,,Tak čau. Měj se, zase někdy…")
Přesunul jsem se do kouzelnické části Londýna, abych si v Děravém kotli dal snídani, díky prázdninám to nebylo nic divného, cestující se tu často zastavují i na snídani, i když tu nespí.
Snídal jsem dýňové paštičky s černým čajem a sledoval dění v lokále. Nedaleko odemě seděl jakýsi kouzeník, který si dost efektním způsobem míchal kávu a četl si u toho knihu od Stephena Hawkinga, Denní věštec ležel ignorován na stole, některé knihy mají prostě neuvěřitelnou moc, i ty mudlovské.
Po snídani a krátké procházce po Příčné, Šikmé a Fideliově náměstí jsem se vydal přes Prasinky do Bradavic.

-

The Royal Vauxhall Tavern - klub otevřený od roku 1863 ve Vauxhall v Londýně
OSSPOZ - Odboj Spojených Států Proti Organizovanému Zločinu
Šikmá ulice - fiktivní místo u Příčné ulice (dle některých fandomů by se alternativa Příčné ulice v ČR měla jmenovat Šikmá)
Fideliovo náměstí - fiktivní místo u Příčné ulice, pojmenováno po "vynálezci" Fideliova zaklínadla

Nějaké ty recenze na povídky

13. března 2018 v 14:14 | Zdíša |  Fanfiction

Vítám vás u tohoto článku,
ano je to článek a ne příběh.
Protože jsem celkem vášnivý knihomol a to se týká i fanfikcí, rozhodl jsem se napsat nějaké ty recenze na fanfikce, mnohým by to mohlo ušetřit hledání všude možně po wattpadu nebo po celém internetu. Dle mne to nebudou zas tak neznámé věci, ale jistě se najde i něco, co si svou slávu teprve buduje :)
Nezapomeňte mi sdělit, své názory v KOMENTÁŘÍCH a ANKETĚ na blogu, klidne můžete přidat i tipy na fanfiction, která bych tu mohl rozebrat a upozornit na ně :)

Zdíša

Osvobození Harryho Pottera

Překlad z angličtiny (jako většina dobrých příběhů), nedoporučil bych to číst někomu, kdo nedává dlouhé až středně dlouhé odstavce, někoho to může poměrně dost nudit.
Příběh je ale originální, i když Severuse Snapea, jaký je v této povídce už jsem několikrát potkal. Takže pokud máte rádi sadistického sklepního netopýra, tak to pro vás také není.
Harry tu rozhodně nepůsobí jako arogantní spratek, ale není nějak strašně uťápnutý, dost mi připomíná originálního Harryho od Joanne.
Vlkodlaci tu jsou také upravení v tom, že to vlastně nejsou takoví chudáčci, což rozhodne ničemu neubližuje.
Nedoporučuji číst těm, kteří mají problém s homosexuálními páry, je jim pod 15 let (autorka udává doporučenou dostupnost od 16, já myslím, že je to poměrně zbytečné, stejně, kdo to bude respektovat z těch mladších..?) a vadí jim knižní násilí a sebepožkozování.
https://archiv.hpkizi.sk/modules.php?name=News&file=article&sid=1701

Rodinné vazby

Příběh, který se hodně vymiká originálu, ale pořád Harry je tu Chlapec-který-přežil, ale není sirotek a jedináček. Je to fajn v tom, že Potter tu nemá sestru, ale bratra, přijde mi, že obliba psát o sestře Harryho Pottera je příliš vysoká.
Je tu zase Severus Snape, tentokrát má ale celkem jinou osobnost, ale díky příběhu by to nemuselo nikomu vadit.
Přesto příběh, kdy James i Lily Potterovi jsou naživu (a není jim šestnáct nebo nějak podobně) se moc nepotká. (A není to blbost.)
A také jde o překlad z angličtiny, tentokrát je ale povídka nedokončená. (Ale kapitol je skutečně dost)
Obávám se, že omezení nikde psané není, ale stejně já bych dal tak 12+, ne kvůli néjakým scénám, ale mladší lidé by nemuseli leccos pochopit. (Velmi zbytečné dávat 15+)
https://vikyfanfiction.webnode.cz/news/a1-proroctvi/
https://www.wattpad.com/story/106353426-rodinné-vazby-cz-překlad-hp-fanfiction


Závidíš, Potterová?

Nejde o překlad, je to psáno česky a dívkou, to zdůrazňuji proto, že je to dost poznat. Ani ne na začátku, ale spíše po tom, co je hlavní postava cca ve 3. - 5. ročníku, tam už to je hodně poznat a to klasicky v příběhu. (Ne v komentářích a tak)
Na příběh o sestře Harryho Pottera je to dosti originální, nemá nějaké speciální schopnosti a žije v mudlovském světě, není to ani jeho dvojče a nějaký super úžasný sourozenecký vztah mít taky nebudou.
Postavy, které se objevují často jsou výtvory autorky, ale některé originály se také objevují, například dvojčata Weasleyovi nebo Diggory.
Povídka se od originálního příběhu dějem moc neodchyluje, žádné dramatické změny jako zrušení Siriovy nebo Brumbálovy smrti.
Nedoporučuji číst lidem, kterým vadí "holčičí řeči," či jak bych to nazval, nebo můžete prostě pár kapitol přeskočit. Narozdíl od jiných příběhů by tento nemusel vadit homofobním lidem, či těm, kterým vadí výrazné zásahy na dění.
Přístupnost bych asi vůbec nepsal, o nic tam nejde. (Dokončený stav)
https://www.wattpad.com/story/43847070-závid%C3%ADš-potterová-fred-weasley-harry-potter


A. N. Snape

Opět česká povídka, fantazie autorovi vůbec nechybí, ale zároveň to dává smysl a celkem to na sebe navazuje.
Hlavní postava je A. N. Snape o kterém vám nic kvůli spoilerům neřeknu, ale také se tam dost objevuje Draco Malfoy a také hodně vymyšlených postav.
Je tu velmi zajímavě zahrnut Voldemort a popsaná jeho lidská stránka. Takže i celkem vyvětleno to jeho zlo.
Tato povídka navazuje na nějakou předchozí, ale jak autorka sama napsala, není nutno je číst. Já jsem je nečetl, protože to není nutné, ale určitě by bylo zajímavé si je přečíst před touto povídkou.
Nedoporučil bych tuto povídku těm, kteří o S. Snapeovi nechtějí ani slyšet a vadí jim velké zásahy do díla Joanne. Lidé s problémy s LGBTQ+ by nemuseli při čtení trpět.
Přístupnost snad daná ani není, ale těch 12+ bych dal už jen z důvodu, že to chce u čtení (trochu) přemýšlet.
Povídka je nedokončená, ale celkem aktivně psaná. (PředC házející příběh, na který se navazuje se jmenuje Dva břehy)
https://www.wattpad.com/story/35859643-a-n-snape
https://www.wattpad.com/story/90968623-dva-břehy
https://www.wattpad.com/story/72885352-větš%C3%AD-zlo


Kate

Tento příběh je trochu složitější, jde o typ Marie Sue, ale myslím, že zrovna tady to ničemu nevadí.
Hlavní postava je z dětského domova v mudlovském světě a ve snech vidí Harryho Pottera, o kterém samozdřejmě neví, kdo je. Protože je to Marie Sue tak má nějaké ty superschopnosti, ale nikdo není dokonalý ani nemá dokonalý život, takže se moc nebojte.
Bude tam dost Harry Potter a vůbec golden trio se vás bude držet jako klíště.
Odbočování od děje je, ale není invazivní, takže Sirius si z Azkabanu uteče, Turnaj tří kouzelníků se bude konat v Bradavicích a tak podobně.
Nedoporučuji lidem, kterým vadí přílišné zvláštnosti, opět mohou být v klidu homofobové a přístupnost bych také nijak zvlášť neřešil. (Dokončené)
https://www.wattpad.com/story/24560483-kate

Tak, pět recenzí by na jeden příspěvek mohlo stačit, co na to říkáte? No, jen se pochlubte :D jsem sice metalista, ale nekoušu. :)

Další články


Kam dál